Červen 2022 – Panoráma starého Mostecka

V pondělí 13. a v úterý 14. června 2022 se konalo v Oblastním muzeu a galerii v Mostě setkání Komory edukačních pracovníků Rady galerií ČR. Cílem setkání bylo především seznámení s projektem Panoráma starého Mostecka (reg. číslo CZ.02.3.68/0.0/0.0/18_067/0012378), který je spolufinancován z Evropské unie a podpořen v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, jež je v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a to konkrétně s jeho částí, která se týká virtuální reality jako prostředku pro muzejní vzdělávání. Digitální vzdělávání v poslední době i v muzejní pedagogice získalo na významu, a to zejména s posledními úpravami Rámcových vzdělávacích programů, kde je na informatiku, a její využívání napříč dalšími předměty, kladen velký důraz. Zatím jsme se v galeriích a muzeích mohli setkávat se vzdělávacími programy k výstavám a expozicím pouze pro tablety, případně mobily. Využití virtuální reality nabízí ale zcela nový, a doposud málo využívaný potenciál, proto o toto dvoudenní setkání byl velký zájem. Celkem se přihlásilo 21 galerijních a muzejních pedagogů z celé České republiky.

Mostečtí muzejníci pracují na tomto projektu Panoráma starého Mostecka již od počátku roku 2020. Jeho cílem je využít zdigitalizované historické fotografie, negativy a diapozitivy ze sbírek muzea pro zpřístupnění široké veřejnosti s přihlédnutím ke vzdělávání dětí a mládeže. Projekt, který je rozdělen do tří modulů, z nichž každá se soustřeďuje na jinou oblast, bude po třech letech zakončen právě v tomto roce.

V rámci prvního dne byl představen odborníkům a muzejním pedagogům, po úvodním slovu pana ředitele Mgr. Michala Soukupa, celý tým projektu. V dopolední části byl pak představen modul 1, který je zpracován na základě stereoskopických diapozitivů z přelomu 19. a 20. století. Virtuální realita s interaktivními úkoly tak účastníky setkání provedla Anglií, Itálií, Francií, Amerikou a Egyptem. Ve druhé části bylo možné shlédnout i krátké filmy, které vznikly pro doplnění výuky o období přelomu 19. a 20. století, a věnují se tématům vzniku fotografie a filmu, módě doby secese a průkopníkům vědy a techniky. Filmy jsou přístupné na webu edukačním projektu a mohou spolu s pracovními listy sloužit buď přímo v muzeu, nebo jako doplnění výuky ve školách.

V odpoledním programu byl představen modul 2, který je zaměřen na Mostecko a vybrané tři zajímavé události – kuřavkovou katastrofu z roku 1895, výstavbu janovské přehrady okolo roku 1914 a přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie v roce 1975. I k tomuto modulu byly připraveny dva filmy a jeden animovaný o historii Mostu. Následovala prezentace člena týmu Martina Špouly o výběru technologií tvorby VR i o výběru brýlí tak, aby muzejní pedagogové získali ucelený přehled o současných možnostech tvorby virtuálních vzdělávacích programů. Odpoledne pak bylo zakončeno prohlídkou stálé expozice Oblastního muzea a galerie v Mostě Ulrika von Levetzow: Anděl ve třpytu par.

Druhý den už byl zcela v režii Oblastního muzea a galerie v Mostě, kdy proběhla prezentace s názvem Vzdělávací činnost v OMGM, která seznámila muzejní pedagogy s typy vzdělávacích aktivit, které OMGM nabízí. Zbytek dopoledne byl věnován prohlídce vybraných výstav a práci s pracovními listy. Po obědě byl plánovaný program zakončen prohlídkou kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Oba moduly s doprovodnými dokumentárními filmy a pracovními listy byly pedagogy hodnoceny velmi kladně. Podle jejich názoru je počin mosteckého muzea galerie v rámci ČR průlomový a přináší nejenom do muzejní pedagogiky díky svému interaktivnímu pojetí mnoho inovačních prvků.

Kontakt pro novináře: Olga Kubelková, +420 775 291 903, kubelkova.o@omgm.cz

Text a foto: Olga Kubelková

Plán zněl jasně: Návštěva geologické sbírky!

Tvoření plánů a jejich dosahování je jedním z velkých testů celého týmu. On totiž není problém cíle stanovit, ale hlavně jich dosáhnout, což v takovém parném létě může být problém. Ještěže je možné se před nemilosrdnými paprsky ukrýt do temných útrob nově vznikající geologické sbírky a svěřit se do rukou odborníku na slovo vzatému, panu Pavlu Dvořákovi.

Pan Dvořák pracuje jako správce geologických sbírek v Oblastním muzeu a galerii v Mostě od roku 2011. Přestože nikdy nebyl profesionálním geologem, minerály a zkameněliny ho zajímaly už od dětství. V okolí Bíliny, kde vyrůstal, byla pro takového koníčka řada příležitostí. V pozdější době dlouhodobě sbíral zkameněliny na řadě míst severozápadních Čech. Na nalezišti v třetihorních diatomitech u obce Roudníky na Ústecku objevil dosud nejstarší známý druh fosilního jalovce na planetě. Na slavném nalezišti z období křídy v Březně u Postoloprt objevil zkamenělinu nového druhu raka. Nejčastěji sbírá zkameněliny v diatomitech na vrchu Trupelník u Kučlína. Zde objevil celou řadu unikátních zkamenělin. Nejvýznamnějšími nálezy z této lokality evropského významu jsou 2 druhy kapradin a 2 exempláře patrně nového druhu členovce. V mosteckém muzeu doposud připravil 4 výstavy. Dvě výstavy měly mineralogické téma „Minerály mostecké pánve“ a „Minerály východní části Krušných hor“ a dvě pro změnu námět paleontologický „Kučlín“ a „Třetihorní rostliny mostecké pánve“. V současné době se intenzivně věnuje stavbě nové expozice, do které se uvolil nechat nás nahlédnout.

A tak před našima očima postupně defilovaly amfiboli ze Sulevic, baryty z Braňan, čermíkity ze Želének u Duchcova, melity z Chotovenky, natrolity z mosteckého Špičáku, zkameněliny z Trupelníku. Až nás přecházel zrak! Poslední zmiňované nás zajímaly ze všeho nejvíc. Nejen plán, ale i dohoda zněla jasně: v rámci Modulu číslo 3 seznámit dětské návštěvníky s geologií nejenom mostecké pánve, ale také části Českého středohoří. A tak jsme bedlivě naslouchali, ptali se, zapisovali, diskutovali a fotili.

Nakonec jsme ale stejně nejdéle diskutovali o nálezech vršanských koulí.

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století, kdy se opětovně rozvíjel zájem o esoteriku, okultní vědy a vše tajemné, zaujaly pracovníka lomu Vršany pana Miloše Danka kulovité útvary, které nacházel ve vrstvách písků na jednom místě lomu. Pan Danko byl amatérským astronomem a ve svém domě v Mostě vybudoval i malou astronomickou observatoř. A protože měl kontakty na různé záhadology, včetně toho nejslavnějšího – Ericha von Dänikena, netrvalo dlouho a v různých médiích se objevila řada senzačních článků o tajemných, záhadných, léčivých a zázračných koulích z Mostecka. A také teorie, že jsou mimozemského původu. Podle jedné z nich je „ufoni“ vyhazovali ze svých létajících talířů. Proč by to dělali, už autor teorie nevysvětlil. Další smyšlenky, výmysly a nepravdy novinářů následovaly. Koule prý nejdou rozbít ani rozříznout žádným nástrojem ani přístrojem, jsou radioaktivní, pohlcují negativní energii a nepropouští ji ven, že se samovolně otáčejí, že jsou léčivé, nebo naopak, že lidskému zdraví škodí.

A jak je to tedy doopravdy?

Kulovité útvary složené z různých hornin i minerálů, nebo jejich směsí, nejsou v přírodě nic neobvyklého. Je třeba také dodat, že nejde vždy o dokonalé koule. Jejich vznik je také vysvětlitelný. Útvary se odborně nazývají konkrece. V případě vršanských koulí jde o sulfidické konkrece tvořené pískem a disulfidy železa pyritem a markazitem. Povrch bývá často šedozelený až žlutý podle stupně oxidace přítomných disulfidů železa. Velikost konkrecí se pohybuje nejčastěji od 1 do 10 centimetrů. Časté jsou srůsty více konkrecí. Tvoří i bizarní tvary, které připomínají různá zvířátka, postavičky, chemické modely, nebo i ty „ufouny“. Konkrece lze rozbít kladivem, je možné je i rozříznout. Po rozříznutí se v jádru konkrecí objeví kousek zuhelnatělé větvičky, listu, nebo plodu. Tato biologická substance také stojí za vznikem těchto útvarů. V prostředí zvodnělých písků docházelo k působení sirných bakterií na organické rostlinné hmotě, jejichž činnost produkovala gely, které následně slepili zrnka písku. To vše se stmelilo a působením fyzikálních i chemických procesů se vytvořily železité minerály pyrit a markazit, které umožnili vzniknout těmto „záhadným“ útvarům. Nejčastějšími místy výskytů byly některé polohy písků v nadložních a meziložních vrstvách v lomu Vršany. Později byly velmi hojné výskyty v lomu Bílina.

Geolog versus záhadalogové 1:0 a my děkujeme za skvělou přednášku!