Category: Pro školy

Pozvánka na výstavu Panoráma starého Mostecka

To nejlepší z nově digitalizovaných fotografií starého Mostu, Mostecka a světa kolem roku 1900.
Výstava fotografií po více jak sto letech zpřístupňuje veřejnosti výběr ze sbírky negativů, pozitivů a starých fotografií dokumentujících vývoj regionu a pohled na svět kolem roku 1900. Historické fotografie Mostecka, zachycující především zaniklou krajinu a obce, vznikaly po dlouhá desetiletí a za jejich vznikem stojí řada starých mosteckých ateliérů a fotografů. K nejznámějším patřili Otto Kittel, Alfred Hoffmann, Carl Pietzner, Josef Klaus, Heinrich Felber, Anton Löppen nebo B. Stolz. Mnozí z nich spolupracovali s tehdejším Městským muzeem a obohatili tak jeho sbírku. Návštěvníci výstavy se tak mohou těšit na pestrou dobovou tématiku.
V celých sériích byly zaznamenány regionální události – kuřavková katastrofa v Mostě (1895), stavba přehrady v Janově (1911-1914), výstavba elektrárny v Ervěnicích (1923-1926) či život v Hoře Svaté Kateřiny a okolí (1908-1918).
Vydejte se s námi po stopách dávných časů!
Výstavu s názvem Panoráma starého Mostecka uspořádalo Oblastní muzeum a galerie v Mostě jako výstup svého projektu Panoráma starého Mostecka (registrační číslo CZ.02.3.68/0.0/0.0/18_067/0012378) podpořeného z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání a spolufinancovaného Evropskou unií.

Výstava potrvá do 31. března 2023

S Modulem 3 do virtuálního muzea Mostecka

Lidová pranostika „Březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem!“, rozhodně neplatí pro členy našeho týmu. S prvními březovými slunečnými dny se vydali naši neohrožení průzkumníci Jan Setvák a Martin Špoula dokumentovat bývalý lom porcelanitů u Dobrčic. Tato geologicky zajímavá lokalita bývalého lomu je tvořena třetihorními vypálenými jíly různých barev (od bílé, přes žlutou, oranžovou, cihlovou až po černou). Místní porcelanit se dříve používal jako posypový materiál pro cesty v povrchových dolech či k dekoračním účelům.

Kolegové však nejsou žádné bydlenky, aby je zajímaly dekorační účely porcelanitů a protože nejsou ani žádní troškaři, rozhodli se zdokumentovat do připravovaného Modulu 3 / Virtuálního muza Mostecka krásu barevnosti a struktury této úžasné stěny v celé její velikosti, vlastně šíři.  3D exponáty virtuálního muzea Mostecka bude totiž nutné zasadit do prostředí, ze kterého vzešly. A jedna z virtuálních „místností“ bude cele zaměřena na přírodní vědy. Už se těšíme, až vás v ní přivítáme!

Pilotní ověřování Modulu 1 se studenty s Aspergerovým syndromem

První týden v lednu 2022 se po dohodě s Oblastním muzeem a galerií v Mostě (zastoupeným ředitelem Mgr. Michalem Soukupem) a Speciálním pedagogickým centrem v Ústí nad Labem (zastoupeným terapeutem Mgr. Lukášem Prostředním) uskutečnila pilotáž virtuální reality Modulu 1 se studenty s Aspergerovým syndromem a jejich rodiči z celého Ústeckého kraje.

Speciální pedagogické centrum Ústí nad Labem (dále jen „SPC“) zajišťuje odborné psychologické a speciálně pedagogické služby klientům se speciálními vzdělávacími potřebami, jejich rodičům a pedagogickým pracovníkům, kteří mají tyto klienty ve své péči. Od loňského roku v případě dětí i dospívajících s Aspergerovým syndromem (dále jen „AS“) úzce spolupracuje se Severočeskou vědeckou knihovnou v Ústí nad Labem (zastoupenou ředitelkou Mgr. Janou Linhartovou), která vědeckou nebo lidovou část knihovny jednou měsíčně propůjčuje SPC pro konání tzv. „Pasažérů v knihovně“, což je společenské setkání pro studenty s diagnózou AS.

Aspergerův syndrom (AS) patří mezi poruchy autistického spektra. Vyznačuje se především potížemi v komunikace a sociálním chování, které jsou v rozporu s průměrným až nadprůměrným intelektem a řečovými schopnostmi (pasivní slovní zásoba bývá velmi bohatá, vývoj řeči není opožděn). Emoční a sociální inteligence je snížena, stejně jako schopnost porozumět běžným společenským situacím. V důsledku špatného rozpoznávání záměrů a úmyslů ostatních mohou být nositelé této poruchy v dětském věku snadno manipulováni, protože se z toho jejich vrstevníci pokusí těžit. Lidé s Aspergerovým syndromem jsou někdy považováni za neempatické, což ovšem neznamená, že nejsou s někým schopni soucítit. Jedná se o celoživotní úkaz, který je potenciálně handicapem. Lidé s Aspergerovým syndromem mívají problém porozumět ironii, sarkasmu a najít si přátele.

Po dohodě s terapeutem nebyl po studentech vyžadován zápis do prezenční listiny, aby byla zachována jejich anonymita. Po vzájemné dohodě bylo přistoupeno pouze k obecné sumarizaci účastníků pilotáže. Zúčastnilo se jí celkem 7 studentů – 2 dívky a 5 chlapců. Dívky ve věku 13 a 17 let, první z nich studentka víceletého Gymnázia, druhá z nich studentka střední školy s maturitou. Tři chlapci byli ve věku 14 let a studují základní školu, 2 chlapci byli ve věku 15 a 17 let a studují střední školu. Jeden z chlapců byl navíc špatně slyšící, ale díky doprovodu, který ovládal znakovou řeč, neměl nejmenší problém přizpůsobit se virtuální realitě, přestože neslyšel všechny pokyny průvodce nahrané v brýlích pro virtuální realitu. Díky doprovodu a nadměrné schopnosti chlapce odezírat ze rtů se podařilo vysvětlit mu všechny úkoly před vstupem do virtuální reality. Všem byla po celou dobu jejich „cesty“ virtuálním světem přelomu 19. a 20. století poskytnuta maximální podpora ze strany týmu Panoramy starého Mostecka i zaměstnanců muzea.

Oproti jiným testovaným skupinám je možné sdělit, že děti s AS pohyb ve virtuální realitě silně emočně prožívají, což je v případě jejich nadšení z procházení jednotlivých prostředí a plnění úkolů korunováno silně expresivními výrazy. Z 90% nemají potíž se v prostředí orientovat, pouze pro jednoho z chlapců se jednalo o tak silnou emoční zátěž, že bylo nutné celou procházku virtuální realitou rozdělit do 3 samostatných sekvencí po 15 minutách, aby bylo docíleno jeho psychické stability. U dívek byl zase problém u vypjatějších scén (jízda gondolou, let letadlem), jedna si stěžovala na silnou nevolnost v žaludeční oblasti, nicméně celou pilotáž i na vlastní žádost úspěšně dokončila. U většiny testovaných dětí je možné sdělit, že nevybočují z běžného průměru, jsou pouze expresivnější v prožívání virtuální reality (pádlují na gondole, roztahují ruce při letu letadlem, hledají-li symboly ve starověkém Egyptě neváhají se plazit po podlaze, vykřikují na celý testovací sál výrazy odpovídající jejich věku a momentálnímu rozpoložení). U všech dětí byla zaznamenána spokojenost s Modulem 1 a prosba moci si v budoucnu vyzkoušet ještě další moduly, které jsou pro Oblastní muzeum a galerii v Mostě týmem Panoramy starého Mostecka připravovány.

Terapeut Mgr. Lukáš Prostřední zhodnotil pilotáž a projekt následujícími slovy:

„Náš vzorek byla skupina specifická – děti s autismem (bez mentální retardace) a děti s obtížemi v sociálním kontaktu. Každé z dětí je originál a jinak zvládají zátěž, nejistoty, pokyny, orientaci v prostoru a čase, mají nízké sebehodnocení apod. Myslím, že to vyžaduje významnější přípravu, dotazování se, průběžnou podporu a na konce reflektování té zkušenosti. Neříkám, že toto se nedělo – jen že mohou být tací, kteří budou natolik citliví, že jim toto prostředí bude nepříjemné.“

„Projekt Panoráma starého Mostecka do určité míry vychází z obecného hodnocení toho, co dnešní mladiství vyžadují a jaké mají potřeby. Myslím, že muzea musí aktivně přistupovat s nabídkou podobných aktivit – přeci jen virtuální svět, možnost aktivně se podílet na tvoření a být součástí nějakého procesu je lákavé, zážitkové a není to nudné. Je důležité nebýt jen pasivní posluchač/pozorovatel – v dnešní době VIDA center, IQ Parků apod. je muzeum přeci jen pro zájemce/fanoušky. Nikoli jako zábava. Chápu-li to dobře, tak toto je pilotní projekt. Osobně by mě lákalo podobné putování tematickými místy české historie.“

Hodnocení jedné z maminek, doprovázejí na pilotáž dceru:

„Dobrý den, velice děkujeme za úžasný den v muzeu, za váš čas který jste nám věnovali, za prohlídku a vyčerpávající informace ke všemu, co jsme díky vám viděli!! A velmi děkujeme za možnost vyzkoušet virtuální realitu, myslím, že jste tím udělali obrovskou radost nejenom dětem, ale i nám rodičům 😁 Bylo to super a všem o vás vyprávíme a všichni se těší až si to budou moci přijet vyzkoušet. Osobně bych v programu neměnila nic, snad jen tu červenou Eiffelovku 😀 – o té každý přemýšlel, proč je červená, jinak to byl neskutečný zážitek. Určitě se do muzea zase vrátíme.“

Děkujeme všem zúčastněným a těšíme se na viděnou při pilotáži Modulů 2 a 3!

Animovaný film Mostecké milníky

S podzimem jsme se v týmu rozhodli přijmout další výzvu a ke dvěma krátkým dokumentárním filmům o děkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostě přidat jeden animovaný. Scénář jsme měli rozpracovaný už z léta a tak nás ani ve snu nenapadlo, že nejtěžší ze všeho bude sehnat výtvarníka. Naštěstí se pátrání po něm ujal pan Miroslav Kuželka z Ponte records Most, který s námi realizoval i většinu předchozích snímků. A dopadlo to překvapivě. Nebudeme mít v týmu výtvarníka, ale výtvarnici a navíc z Ústí nad Labem!

Práce na animovaných sekvencích se tak v říjnu ujala Aneta Bendáková – ústecká ilustrátorka, lektorka knižní vazby a komiksů. Ale tak jednoduché to zase nebylo. Na počátku byl scénář, po něm následovalo rozkreslení scén do tzv. storyboardu, u kterého se vášnivě diskutovalo, které ze scén budou vyřazeny a které naopak zůstanou zachovány. Pracovních schůzek proběhlo hned několik a bylo při nich poměrně rušno. Není jednoduché prezentovat v několikaminutovém příběhu dějiny města, z něhož nezůstal kámen na kameni a jehož okolí se stále dynamicky mění.

https://www.behance.net/anetabendakova

Pilotní ověřování Modulu 1 se studenty SOŠ InterDACT Most

Studentky a studenti střední odborné školy InterDACT v Mostě se aktivně zapojili do projektu Panoráma starého Mostecka. Osobně se zúčastnili pilotního ověřování  Modulu 1 za pomoci brýlí pro virtuální realitu. Každý ze studentů prošel  před samotným ověřováním bezpečnostní instruktáží, jak brýle pro virtuální realitu používat, jak se chovat ve virtuální realitě a jaká jsou možná rizika. Pilotní ověřování se skládalo ze 2 částí. V první polovině projektu se studenti samostatně pohybovali ve virtuální realitě a navštívili světovou výstavu v Paříži v roce 1900. Následovala cesta do italských Benátek, s procházkou po mostě zlatníků (Ponte di Rialto) a jízda na gondole.  projely na gondole a nakláněly šikmou věží v Pise. V Anglii před Buckinghamským palácem pomáhali strážným obléci správnou uniformu  a v Americe se proletěli letadlem bratří Wrightů. Závěrečná část patřila procházce nočním Egyptem ve zdech starověkého chrámu. Úkolem všech zúčastněných bylo posbírat starověké symboly a díky nim se vyvázat z prostředí virtuální reality. Každá země nabídla studentům v rámci jejich cesty také prohlídku historických skleněných negativů z jednotlivých zemí, navíc v obrovském rozlišení.  Celým virtuálním programem studenty prováděl rakousko-uherský fotograf Alois Beer, z jehož fotoarchivu část prezentovaných snímků pocházela. Patřil k deseti nejznámějším fotografům, kteří pro Kaiserpanoramu fotili zajímavosti po celém světě.
Druhá část pilotního ověřování byla věnována krátkým výukovým filmům zachycující módu, techniku a fotografii kolem roku 1900. Studenti také skládali puzzle z historických snímků, zahráli si pexeso a pracovali s papírovými vystřihovánkami ukazujícími módu doby secese. V rámci závěrečné diskuse byly zaznamenány všechny jejich podnětné připomínky a postřehy nejenom z virtuální reality a představených dokumentárních filmů, ale také poznámky k doprovodnému programu.
Děkujeme za spolupráci ředitelce školy Mgr. Janě Synkové, všem studentkám i studentům, jejich doprovodu a za fotografie paní Blance Křivánkové.

3D skenování v Museum Fotoatelier Seidl v Českém Krumlově

 

V pondělí 20. července 2020 využili zavíracího dne pro veřejnost odborný řešitel projektu Jan Setvák a specialista na virtuální realitu Martin Špoula a pracovně navštívili Museum Fotoatelier Seidel v Českém Krumlově. Účelem jejich cesty bylo 3D skenování historických předmětů z fotoateliéru (dobové ateliérové fotoaparáty a další příslušenství), které budou dále použity pro modelaci fotoateliéru Aloise Beera z Klagenfurtu ve virtuální realitě. Konzultován byl také vývoj, správa a digitalizaci historických skleněných negativů. Poděkování patří panu Ing. Petr Hudičákovi, kurátorovi tamější expozice a sbírek, který se kolegům celý den věnoval.

Všem zájemcům návštěvu Musea Fotoatelier Seidel v Českém Krumlově doporučujeme:

http://www.seidel.cz/cz/museum_fotoatelier_seidel_cesky_krumlov/

Foto: Jan Setvák