Category: Úvodní

Ladíme Modul 2 aneb Historické fotografie Mostecka

Přípravy Modulu 2 jsou v plném proudu. Stále sedíme u těch stejných obrazovek, díváme se skrz aplikace do pokojů našich kolegů a žijeme další díl našeho lockdownového online života. Nový soubor fotografických dat na kterých právě pracujeme pokrývá nejen Mostecko, ale i části okolních okresů Chomutov, Louny a Teplice. V rámci připravované virtuální prohlídky navazujeme na mapové podklady z lety 1850 až 2018. Sada snímků Modulu 2 představuje rozmanité obory lidské činnosti, dokumentuje život ve městech a obcích, výstavbu fabrik a elektráren, ale i vodních děl. Jak těch, která přečkaly nepřízeň věku, tak i těch, která navždy zmizely s důlní činností regionu.

Foto: Sněm mluvících hlav na Panoramě on-line dne 6. ledna 2021. Horní řada: projektová manažerka Lenka Lovašová, metodička Olga Kubelková, metodička Blanka Křivánková. Spodní řada: programátor Martin Špoula, koordinátorka Markéta Soukupová a odborný řešitel Jan Setvák.

 

Přeshraniční spolupráce s Kaiser Panorama Celle

Facebookové stránky Panorámy starého Mostecka si oblíbily nejenom čtenáři z České republiky, ale i ze zahraničí. Největším překvapením pro nás byla milá zpráva od dcery pana Karstena Hälbiga z německého Celle, se zájmem o navázání spolupráce. Pan Karsten Hälbig jako jeden z mála provozuje Kaiser Panoramu i  v současné době. Od devadesátých let minulého století se věnuje vlastní stereoskopické fotografii. Návštěvníky cellské Kaiser Panoramy tak seznámuje například s trojrozměrnou krásou nedaleké přírodní rezervace Großen Moor bei Becklingen. Jsme mu vděční také za nečekaný vánoční dárek v podobě prosincového věstníku spolku, kterému předsedá. Pro zájemce je uložen v mostecké muzejní knihovně. Těšíme se na další spolupráci!

Natáčení dokumentu Móda doby secese

Když nemůže Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi, říká známé úsloví. Ještěže jsme si ke spolupráci vybrali kolegy z Nahrávacího studia Ponte records s.r.o., kteří se stejně jako my jen tak něčeho nezaleknou a v duchu baťovské tradice dokáží udělat z nedostatku přednost. A tak zatímco ve studiu samotném se hbitě pracovalo na animaci šičky u staré dobré singrovky, vkládaly se obrázky nejenom z Panoramy a soudobých dokumentů podle scénáře metodiček, lámal si zbytek týmu hlavu, kde natočíme hrané sekvence, když se téměř nikam nesmí a člověk by se kromě domova a práce neměl raději nikde jinde vyskytovat. A když už, tak maximálně ve dvojici. Zachránilo nás muzeum, respektive muzejní knihovna.

Knihovnice přerušila nařízený home office a  připravila prostor u kulatého stolu, ve sbírkách dohledala dobové listy módních katalogů a pak se tiše vytratila z prostoru, který měl dále sloužit už jen herečce a kameramanovi. Jenže, kde vzít herečku? Ještěže konzervátorka Lucie Marková může v dílně pracovat sama a je ochotná pomoci kolegům v nouzi. Vklouzne tedy do háčkovaných rukaviček a podle pokynů kameramana natočí krátkou hranou sekvenci pro dokumentární film o Módě doby secese. Teď už vše jenom sestříhat, ozvučit, namluvit, doplnit – a dokument je na světě!

 

Podivný čas mluvících hlav

Doufáme, že jsme vás úvodní fotografií příliš nevyděsili. Pravda, prvotní nápad byl vložit do úvodu nějaký odkaz na americkou skupinu Talking Heads, když už bychom chtěli být doslovní. Jenže nařízení vlády není radno podceňovat a je-li vyhlášen lockdown jsou i tvůrci virtuální reality nuceni uchýlit se do jejího příšeří. S čím kdo zachází, tím také schází. A tak se v následujících měsících budeme vídat jen z našich pracoven, kuchyní, obýváků a dětských pokojíčků. Na myšlenkovém potenciálu nám to neubírá, jen je to s krátícími se dny a dlouhými nocemi poněkud vyčerpávající. Omlouváme se za kvalitu přiložených fotografií, ale mají hodnotu dokumentační, nikoliv estetickou. A jsme vděční naší projektové manažerce Lence, že se jejich pořízení ujala. Ono udělat hromadnou fotografii, když se její aktéři nacházejí v různých městech, v různých bytech a nejrůznějších pokojích je totiž kumšt. A tak Martin nespí, ani nemá na očích spací masku, jen se snaží demonstrovat zbytku týmu, že je možné dezinfikovat i brýle pro virtuální realitu na další zkoušení v rámci Modulu 1. Představujeme si, jak to asi bude vypadat, až si k tomu nasadí ještě brýle Oculus Quest a respirátor. To, aby se člověk k němu do studia bál vstoupit. Nicméně to v nejbližších dnech opravdu nehrozí. Rozdělujeme úkoly, plníme plán a nezastavujeme, máme zpoždění!

 

Pracovní testování virtuální reality Modulu 1

Těsně předtím, než byl v říjnu opětovně vyhlášen lockdown, jsme se ještě stihli sejít ve studiu a vyzkoušet pracovní verzi virtuální reality Modulu 1.  Protože ne všichni z nás jsou uvyklí na tuto kratochvíli, chvíli nám trvalo, než jsme se ve virtuálním secesním ateliéru fotografa Aloise Beera zorientovali. Ale výsledek stál za to! Nad hlavou se táhly mraky, z gramofonu se linula nostalgická hudba, tapety byly v hřejivém tónu a samotný ateliér nabízel spoustu lákadel k prohlédnutí, ať již dobové plakáty nebo pohlednice. Někteří z nás zjistili, že vlastní prostor studia se zdál být pojednou příliš malým pro osobní virtuální rozlet. Udržovat rovnováhu, když se vám nabízí tolik zajímavých zákoutí, bývá nasnadě. Věříme, že jakmile se zlepší podmínky, budeme moci tento zážitek otestovat se studenty z našich partnerských škol a pak i s návštěvníky muzea.

Foto týmu (zleva): metodička Blanka Křivánková, koordinátorka Markéta Soukupová, projektová manažerka Lenka Lovašová, metodička Olga Kubelková, programátor Martin Špoula. Za fotoaparátem stál a pečlivě dokumentoval odborný řešitel Jan Setvák.

Fotokoutek v přípravě!

Nadarmo se neříká – dvakrát měř, jednou řež! A tak se kolega Martin Špoula s nadšením sobě vlastním vrhnul do přeměřování fotografie historického automobilu, který by jednou třeba mohl svézt i vás. Když už Panorama, tak s pořádným fotokoutkem.

A jaká je historie fotokoutků? První automatický systém na zaznamenání fotografií se objevil v roce 1889. Přelomový objev však přišel až v roce 1925, kdy židovský emigrant (z Ruska do Spojených států) Anatolу Markovich Yozefovich vymyslel a sestrojil důmyslný přístroj pro automatické fotografování osob, tzv. Phonomaton. Jedinou fotografii byl přístroj schopen zhotovit do té doby rychlostí přímo nevídanou, tedy za necelých osm minut! Za fotografii jste zaplatili 25 centů a domů jste si je odnášeli v pásu po osmi kusech. Yozefovich svůj objev prezentoval na jedné z nejslavnějších, nejstarších a nejdelších ulic v New Yorku – na Broadwayi. Nebyl to vůbec špatný tah. Na počátku 20. století byla Broadway prestižní uměleckou adresou. Později si otevřel na Times Square vlastní studio. Časopis Time uvedl, že v dubnu 1927 čekalo na zmíněný osmiminutový fotografický proces neuvěřitelných 280 000 zákazníků! Tolik vás v muzejním fotokoutku za jediný měsíc asi obsloužit nestihneme, ale věříme, že naše dodací lhůty budou rychlejší než avizovaných osm minut. Přeci jen již žijeme v digitální době.

Foto: Kolega Martin Špoula názorně demonstruje důležitost správné míry. Za fotografii vděčíme pohotovému Janu Setvákovi. Muzejní fotokoutek bude součástí doprovodného programu k virtuální realitě.

 

 

Starý Most je všude kolem nás

Kde všude lze najít starý Most? Téměř kdekoliv! Třeba i tam, kde byste jej vlastně vůbec nehledali. To se brzy ráno v Krásné Lípě vypravíte do Chodské pekárny u Šedivých pro čerstvé pečivo a cestou vás zaujme tiše pustnoucí ocelová svinovací roleta místních potravin. Protože máte slabost pro zašlé kouzlo starých věcí, ze zvědavosti si kleknete, abyste zkusili vyluštit jméno výrobce a zcela nečekaně zjistíte, že je to pozdrav ze starého Mostu: JOH. PAWLATAs NACHF. GEORG HEIDL Rollbalken-Fabrik BRÜX. Mostecká Továrna na rolety pana Pawlaty!

Ať už žijete kdekoliv a vaše kroky směřují kamkoliv, zkuste se dívat kolem sebe, třeba objevíte malá tajemství, která lidskému zraku dosud zůstávala skryta a budou-li navíc mostecká, budeme rádi, dáte-li nám vědět na email:

panorama@omgm.cz

foto:  Markéta Soukupová

3D skenování v Museum Fotoatelier Seidl v Českém Krumlově

 

V pondělí 20. července 2020 využili zavíracího dne pro veřejnost odborný řešitel projektu Jan Setvák a specialista na virtuální realitu Martin Špoula a pracovně navštívili Museum Fotoatelier Seidel v Českém Krumlově. Účelem jejich cesty bylo 3D skenování historických předmětů z fotoateliéru (dobové ateliérové fotoaparáty a další příslušenství), které budou dále použity pro modelaci fotoateliéru Aloise Beera z Klagenfurtu ve virtuální realitě. Konzultován byl také vývoj, správa a digitalizaci historických skleněných negativů. Poděkování patří panu Ing. Petr Hudičákovi, kurátorovi tamější expozice a sbírek, který se kolegům celý den věnoval.

Všem zájemcům návštěvu Musea Fotoatelier Seidel v Českém Krumlově doporučujeme:

http://www.seidel.cz/cz/museum_fotoatelier_seidel_cesky_krumlov/

Foto: Jan Setvák

Čtvrtletník Okresní hospodářské komory Most TEMA 2/2020_Panoráma starého Mostecka

Oblastní muzeum a galerie v Mostě (OMGM) uskutečňuje od roku 2020 rozsáhlý projekt nazvaný „Panoráma starého Mostecka“. Finanční prostředky (z evropských zdrojů) čerpá prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kde je projekt evidován pod registračním číslem CZ.02.3.68/0.0/0.0/18_067/0012378. Jeho hlavním smyslem je zpřístupnění obrazových exponátů ze sbírky OMGM – především fotografií, negativů – skrze virtuální realitu. Cílovou skupinu v rámci projektu tvoří žáci základních, popřípadě středních, škol. Proto se na realizaci podílejí i tři školy z Mostecka – Základní škola a Mateřská škola Horní Jiřetín, AMA SCHOOL – Základní škola a Mateřská škola Montessori o.p.s. v Mostě a Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov. Tisíce fotografií v podobě pozitivů i negativů (z let 1860–1945), z nichž mnohé jsou již poškozené, je nutné v rámci projektu naskenovat a opatřit podrobnými popisy. Většina zůstávala ukryta v depozitáři, takže veřejnosti jsou prakticky neznámé. Ze zpracovaných snímků vznikne tzv. Digitální vzdělávací zdroj (DZV), který bude tvořen třemi vzdělávacími moduly.

První z nich budou stereoskopické obrazy, které ukazují svět kolem roku 1900. Jde o dvojice snímků, pořízené speciálním fotoaparátem tak, aby při pozorování oběma očima vyvolaly dojem trojrozměrného vidění. Náplní tohoto modulu budou stovky skleněných stereoskopických kolorovaných diapozitivů, které byly původně součástí litvínovské mechanické Panoramy. Ve virtuální realitě ožijí v podobě výletů po celém světě. Druhým modulem jsou historické fotografie Mostecka, zachycující především zaniklou krajinu a obce. Vznikaly po dlouhá desetiletí a za jejich vznikem stojí řada starých fotografů či ateliérů z Mostu – například Otto Kittel, Alfred Hoffmann, Carl Pietzner, Josef Klaus, Heinrich Felber, Anton Löppen, B. Stolz a další. Mnozí z nich úzce spolupracovali s tehdejším Městským muzeem a obohacovali jeho sbírku. Pro projekt budou využity především skleněné negativní desky od malých ve velikosti 45x60mm až po největší, dosahující rozměru stránky A4. Tematicky jsou neuvěřitelně pestré – v celých sériích zaznamenávají například kuřavkovou katastrofu v Mostě (1895), stavbu přehrady v Janově (1911–1914),
svěcení mosteckých zvonů (1924), výstavbu elektrárny v Ervěnicích (1923–1926) či Horu Svaté Kateřiny s okolím (1908–1918).

Posledním modulem bude „Virtuální muzeum Mostecka“, které nabídne detailní pohled na vybrané muzejní exponáty z oblasti umění, techniky či historie. Ve virtuálních výstavních prostorách bude možné s nimi jakkoli manipulovat, rozebírat je a skládat, otáčet apod., což v případě vzácných originálů není možné. Důraz bude položen samozřejmě na didaktický přínos tak, aby žáci dokázali co nejvíce poznat a pochopit detaily z oblasti technologické, řemeslné či historické. Přirozeně se bude jednat o exponáty spojené výhradně s Mosteckem. Délka trvání projektu je stanovena na tři roky, během kterých budou řešitelským týmem postupně
dokončeny jednotlivé moduly. V Oblastním muzea a galerii pak budou s pomocí partnerských škol testovány a následně uvedeny do „ostrého“ provozu. Ačkoli mají výsledky posloužit především školní mládeži, budou samozřejmě dostupné i dospělým a seniorům.

odkaz na článek:

http://www.ohk-most.cz/wp-content/uploads/2020/07/TEMA_2020_2.pdf