Když nemůže Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi, říká známé úsloví. Ještěže jsme si ke spolupráci vybrali kolegy z Nahrávacího studia Ponte records s.r.o., kteří se stejně jako my jen tak něčeho nezaleknou a v duchu baťovské tradice dokáží udělat z nedostatku přednost. A tak zatímco ve studiu samotném se hbitě pracovalo na animaci šičky u staré dobré singrovky, vkládaly se obrázky nejenom z Panoramy a soudobých dokumentů podle scénáře metodiček, lámal si zbytek týmu hlavu, kde natočíme hrané sekvence, když se téměř nikam nesmí a člověk by se kromě domova a práce neměl raději nikde jinde vyskytovat. A když už, tak maximálně ve dvojici. Zachránilo nás muzeum, respektive muzejní knihovna.

Knihovnice přerušila nařízený home office a  připravila prostor u kulatého stolu, ve sbírkách dohledala dobové listy módních katalogů a pak se tiše vytratila z prostoru, který měl dále sloužit už jen herečce a kameramanovi. Jenže, kde vzít herečku? Ještěže konzervátorka Lucie Marková může v dílně pracovat sama a je ochotná pomoci kolegům v nouzi. Vklouzne tedy do háčkovaných rukaviček a podle pokynů kameramana natočí krátkou hranou sekvenci pro dokumentární film o Módě doby secese. Teď už vše jenom sestříhat, ozvučit, namluvit, doplnit – a dokument je na světě!