Plán zněl jasně: Návštěva geologické sbírky!
Tvoření plánů a jejich dosahování je jedním z velkých testů celého týmu. On totiž není problém cíle stanovit, ale hlavně jich dosáhnout, což v takovém parném létě může být problém. Ještěže je možné se před nemilosrdnými paprsky ukrýt do temných útrob nově vznikající geologické sbírky a svěřit se do rukou odborníku na slovo vzatému, panu Pavlu Dvořákovi.
Pan Dvořák pracuje jako správce geologických sbírek v Oblastním muzeu a galerii v Mostě od roku 2011. Přestože nikdy nebyl profesionálním geologem, minerály a zkameněliny ho zajímaly už od dětství. V okolí Bíliny, kde vyrůstal, byla pro takového koníčka řada příležitostí. V pozdější době dlouhodobě sbíral zkameněliny na řadě míst severozápadních Čech. Na nalezišti v třetihorních diatomitech u obce Roudníky na Ústecku objevil dosud nejstarší známý druh fosilního jalovce na planetě. Na slavném nalezišti z období křídy v Březně u Postoloprt objevil zkamenělinu nového druhu raka. Nejčastěji sbírá zkameněliny v diatomitech na vrchu Trupelník u Kučlína. Zde objevil celou řadu unikátních zkamenělin. Nejvýznamnějšími nálezy z této lokality evropského významu jsou 2 druhy kapradin a 2 exempláře patrně nového druhu členovce. V mosteckém muzeu doposud připravil 4 výstavy. Dvě výstavy měly mineralogické téma „Minerály mostecké pánve“ a „Minerály východní části Krušných hor“ a dvě pro změnu námět paleontologický „Kučlín“ a „Třetihorní rostliny mostecké pánve“. V současné době se intenzivně věnuje stavbě nové expozice, do které se uvolil nechat nás nahlédnout.
A tak před našima očima postupně defilovaly amfiboli ze Sulevic, baryty z Braňan, čermíkity ze Želének u Duchcova, melity z Chotovenky, natrolity z mosteckého Špičáku, zkameněliny z Trupelníku. Až nás přecházel zrak! Poslední zmiňované nás zajímaly ze všeho nejvíc. Nejen plán, ale i dohoda zněla jasně: v rámci Modulu číslo 3 seznámit dětské návštěvníky s geologií nejenom mostecké pánve, ale také části Českého středohoří. A tak jsme bedlivě naslouchali, ptali se, zapisovali, diskutovali a fotili.
Nakonec jsme ale stejně nejdéle diskutovali o nálezech vršanských koulí.
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století, kdy se opětovně rozvíjel zájem o esoteriku, okultní vědy a vše tajemné, zaujaly pracovníka lomu Vršany pana Miloše Danka kulovité útvary, které nacházel ve vrstvách písků na jednom místě lomu. Pan Danko byl amatérským astronomem a ve svém domě v Mostě vybudoval i malou astronomickou observatoř. A protože měl kontakty na různé záhadology, včetně toho nejslavnějšího – Ericha von Dänikena, netrvalo dlouho a v různých médiích se objevila řada senzačních článků o tajemných, záhadných, léčivých a zázračných koulích z Mostecka. A také teorie, že jsou mimozemského původu. Podle jedné z nich je „ufoni“ vyhazovali ze svých létajících talířů. Proč by to dělali, už autor teorie nevysvětlil. Další smyšlenky, výmysly a nepravdy novinářů následovaly. Koule prý nejdou rozbít ani rozříznout žádným nástrojem ani přístrojem, jsou radioaktivní, pohlcují negativní energii a nepropouští ji ven, že se samovolně otáčejí, že jsou léčivé, nebo naopak, že lidskému zdraví škodí.
Text a foto: Markéta Soukupová, s použitím všech laskavě zapsaných sdělení pana Pavla Dvořáka.