Těsně předtím, než byl v říjnu opětovně vyhlášen lockdown, jsme se ještě stihli sejít ve studiu a vyzkoušet pracovní verzi virtuální reality Modulu 1.  Protože ne všichni z nás jsou uvyklí na tuto kratochvíli, chvíli nám trvalo, než jsme se ve virtuálním secesním ateliéru fotografa Aloise Beera zorientovali. Ale výsledek stál za to! Nad hlavou se táhly mraky, z gramofonu se linula nostalgická hudba, tapety byly v hřejivém tónu a samotný ateliér nabízel spoustu lákadel k prohlédnutí, ať již dobové plakáty nebo pohlednice. Někteří z nás zjistili, že vlastní prostor studia se zdál být pojednou příliš malým pro osobní virtuální rozlet. Udržovat rovnováhu, když se vám nabízí tolik zajímavých zákoutí, bývá nasnadě. Věříme, že jakmile se zlepší podmínky, budeme moci tento zážitek otestovat se studenty z našich partnerských škol a pak i s návštěvníky muzea.

Foto týmu (zleva): metodička Blanka Křivánková, koordinátorka Markéta Soukupová, projektová manažerka Lenka Lovašová, metodička Olga Kubelková, programátor Martin Špoula. Za fotoaparátem stál a pečlivě dokumentoval odborný řešitel Jan Setvák.