Author: Markéta Soukupová

Setkání Komory edukačních pracovníků Rady galerií ČR nad projektem Panoráma starého Mostecka

V pondělí 13. a v úterý 14. června 2022 se konalo v Oblastním muzeu a galerii v Mostě setkání Komory edukačních pracovníků Rady galerií ČR. Cílem setkání bylo především seznámení s projektem Panoráma starého Mostecka (reg. číslo CZ.02.3.68/0.0/0.0/18_067/0012378), který je spolufinancován z Evropské unie a podpořen v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, jež je v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a to konkrétně s jeho částí, která se týká virtuální reality jako prostředku pro muzejní vzdělávání. Digitální vzdělávání v poslední době i v muzejní pedagogice získalo na významu, a to zejména s posledními úpravami Rámcových vzdělávacích programů, kde je na informatiku, a její využívání napříč dalšími předměty, kladen velký důraz. Zatím jsme se v galeriích a muzeích mohli setkávat se vzdělávacími programy k výstavám a expozicím pouze pro tablety, případně mobily. Využití virtuální reality nabízí ale zcela nový, a doposud málo využívaný potenciál, proto o toto dvoudenní setkání byl velký zájem. Celkem se přihlásilo 21 galerijních a muzejních pedagogů z celé České republiky.

Mostečtí muzejníci pracují na tomto projektu Panoráma starého Mostecka již od počátku roku 2020. Jeho cílem je využít zdigitalizované historické fotografie, negativy a diapozitivy ze sbírek muzea pro zpřístupnění široké veřejnosti s přihlédnutím ke vzdělávání dětí a mládeže. Projekt, který je rozdělen do tří modulů, z nichž každá se soustřeďuje na jinou oblast, bude po třech letech zakončen právě v tomto roce.

V rámci prvního dne byl představen odborníkům a muzejním pedagogům, po úvodním slovu pana ředitele Mgr. Michala Soukupa, celý tým projektu. V dopolední části byl pak představen modul 1, který je zpracován na základě stereoskopických diapozitivů z přelomu 19. a 20. století. Virtuální realita s interaktivními úkoly tak účastníky setkání provedla Anglií, Itálií, Francií, Amerikou a Egyptem. Ve druhé části bylo možné shlédnout i krátké filmy, které vznikly pro doplnění výuky o období přelomu 19. a 20. století, a věnují se tématům vzniku fotografie a filmu, módě doby secese a průkopníkům vědy a techniky. Filmy jsou přístupné na webu edukačním projektu a mohou spolu s pracovními listy sloužit buď přímo v muzeu, nebo jako doplnění výuky ve školách.

V odpoledním programu byl představen modul 2, který je zaměřen na Mostecko a vybrané tři zajímavé události – kuřavkovou katastrofu z roku 1895, výstavbu janovské přehrady okolo roku 1914 a přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie v roce 1975. I k tomuto modulu byly připraveny dva filmy a jeden animovaný o historii Mostu. Následovala prezentace člena týmu Martina Špouly o výběru technologií tvorby VR i o výběru brýlí tak, aby muzejní pedagogové získali ucelený přehled o současných možnostech tvorby virtuálních vzdělávacích programů. Odpoledne pak bylo zakončeno prohlídkou stálé expozice Oblastního muzea a galerie v Mostě Ulrika von Levetzow: Anděl ve třpytu par.

Druhý den už byl zcela v režii Oblastního muzea a galerie v Mostě, kdy proběhla prezentace s názvem Vzdělávací činnost v OMGM, která seznámila muzejní pedagogy s typy vzdělávacích aktivit, které OMGM nabízí. Zbytek dopoledne byl věnován prohlídce vybraných výstav a práci s pracovními listy. Po obědě byl plánovaný program zakončen prohlídkou kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Oba moduly s doprovodnými dokumentárními filmy a pracovními listy byly pedagogy hodnoceny velmi kladně. Podle jejich názoru je počin mosteckého muzea galerie v rámci ČR průlomový a přináší nejenom do muzejní pedagogiky díky svému interaktivnímu pojetí mnoho inovačních prvků.

Kontakt pro novináře: Olga Kubelková, +420 775 291 903, kubelkova.o@omgm.cz

S Modulem 3 do virtuálního muzea Mostecka

Lidová pranostika „Březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem!“, rozhodně neplatí pro členy našeho týmu. S prvními březovými slunečnými dny se vydali naši neohrožení průzkumníci Jan Setvák a Martin Špoula dokumentovat bývalý lom porcelanitů u Dobrčic. Tato geologicky zajímavá lokalita bývalého lomu je tvořena třetihorními vypálenými jíly různých barev (od bílé, přes žlutou, oranžovou, cihlovou až po černou). Místní porcelanit se dříve používal jako posypový materiál pro cesty v povrchových dolech či k dekoračním účelům.

Kolegové však nejsou žádné bydlenky, aby je zajímaly dekorační účely porcelanitů a protože nejsou ani žádní troškaři, rozhodli se zdokumentovat do připravovaného Modulu 3 / Virtuálního muza Mostecka krásu barevnosti a struktury této úžasné stěny v celé její velikosti, vlastně šíři.  3D exponáty virtuálního muzea Mostecka bude totiž nutné zasadit do prostředí, ze kterého vzešly. A jedna z virtuálních „místností“ bude cele zaměřena na přírodní vědy. Už se těšíme, až vás v ní přivítáme!

Pilotní ověřování Modulu 1 se studenty s Aspergerovým syndromem

První týden v lednu 2022 se po dohodě s Oblastním muzeem a galerií v Mostě (zastoupeným ředitelem Mgr. Michalem Soukupem) a Speciálním pedagogickým centrem v Ústí nad Labem (zastoupeným terapeutem Mgr. Lukášem Prostředním) uskutečnila pilotáž virtuální reality Modulu 1 se studenty s Aspergerovým syndromem a jejich rodiči z celého Ústeckého kraje.

Speciální pedagogické centrum Ústí nad Labem (dále jen „SPC“) zajišťuje odborné psychologické a speciálně pedagogické služby klientům se speciálními vzdělávacími potřebami, jejich rodičům a pedagogickým pracovníkům, kteří mají tyto klienty ve své péči. Od loňského roku v případě dětí i dospívajících s Aspergerovým syndromem (dále jen „AS“) úzce spolupracuje se Severočeskou vědeckou knihovnou v Ústí nad Labem (zastoupenou ředitelkou Mgr. Janou Linhartovou), která vědeckou nebo lidovou část knihovny jednou měsíčně propůjčuje SPC pro konání tzv. „Pasažérů v knihovně“, což je společenské setkání pro studenty s diagnózou AS.

Aspergerův syndrom (AS) patří mezi poruchy autistického spektra. Vyznačuje se především potížemi v komunikace a sociálním chování, které jsou v rozporu s průměrným až nadprůměrným intelektem a řečovými schopnostmi (pasivní slovní zásoba bývá velmi bohatá, vývoj řeči není opožděn). Emoční a sociální inteligence je snížena, stejně jako schopnost porozumět běžným společenským situacím. V důsledku špatného rozpoznávání záměrů a úmyslů ostatních mohou být nositelé této poruchy v dětském věku snadno manipulováni, protože se z toho jejich vrstevníci pokusí těžit. Lidé s Aspergerovým syndromem jsou někdy považováni za neempatické, což ovšem neznamená, že nejsou s někým schopni soucítit. Jedná se o celoživotní úkaz, který je potenciálně handicapem. Lidé s Aspergerovým syndromem mívají problém porozumět ironii, sarkasmu a najít si přátele.

Po dohodě s terapeutem nebyl po studentech vyžadován zápis do prezenční listiny, aby byla zachována jejich anonymita. Po vzájemné dohodě bylo přistoupeno pouze k obecné sumarizaci účastníků pilotáže. Zúčastnilo se jí celkem 7 studentů – 2 dívky a 5 chlapců. Dívky ve věku 13 a 17 let, první z nich studentka víceletého Gymnázia, druhá z nich studentka střední školy s maturitou. Tři chlapci byli ve věku 14 let a studují základní školu, 2 chlapci byli ve věku 15 a 17 let a studují střední školu. Jeden z chlapců byl navíc špatně slyšící, ale díky doprovodu, který ovládal znakovou řeč, neměl nejmenší problém přizpůsobit se virtuální realitě, přestože neslyšel všechny pokyny průvodce nahrané v brýlích pro virtuální realitu. Díky doprovodu a nadměrné schopnosti chlapce odezírat ze rtů se podařilo vysvětlit mu všechny úkoly před vstupem do virtuální reality. Všem byla po celou dobu jejich „cesty“ virtuálním světem přelomu 19. a 20. století poskytnuta maximální podpora ze strany týmu Panoramy starého Mostecka i zaměstnanců muzea.

Oproti jiným testovaným skupinám je možné sdělit, že děti s AS pohyb ve virtuální realitě silně emočně prožívají, což je v případě jejich nadšení z procházení jednotlivých prostředí a plnění úkolů korunováno silně expresivními výrazy. Z 90% nemají potíž se v prostředí orientovat, pouze pro jednoho z chlapců se jednalo o tak silnou emoční zátěž, že bylo nutné celou procházku virtuální realitou rozdělit do 3 samostatných sekvencí po 15 minutách, aby bylo docíleno jeho psychické stability. U dívek byl zase problém u vypjatějších scén (jízda gondolou, let letadlem), jedna si stěžovala na silnou nevolnost v žaludeční oblasti, nicméně celou pilotáž i na vlastní žádost úspěšně dokončila. U většiny testovaných dětí je možné sdělit, že nevybočují z běžného průměru, jsou pouze expresivnější v prožívání virtuální reality (pádlují na gondole, roztahují ruce při letu letadlem, hledají-li symboly ve starověkém Egyptě neváhají se plazit po podlaze, vykřikují na celý testovací sál výrazy odpovídající jejich věku a momentálnímu rozpoložení). U všech dětí byla zaznamenána spokojenost s Modulem 1 a prosba moci si v budoucnu vyzkoušet ještě další moduly, které jsou pro Oblastní muzeum a galerii v Mostě týmem Panoramy starého Mostecka připravovány.

Terapeut Mgr. Lukáš Prostřední zhodnotil pilotáž a projekt následujícími slovy:

„Náš vzorek byla skupina specifická – děti s autismem (bez mentální retardace) a děti s obtížemi v sociálním kontaktu. Každé z dětí je originál a jinak zvládají zátěž, nejistoty, pokyny, orientaci v prostoru a čase, mají nízké sebehodnocení apod. Myslím, že to vyžaduje významnější přípravu, dotazování se, průběžnou podporu a na konce reflektování té zkušenosti. Neříkám, že toto se nedělo – jen že mohou být tací, kteří budou natolik citliví, že jim toto prostředí bude nepříjemné.“

„Projekt Panoráma starého Mostecka do určité míry vychází z obecného hodnocení toho, co dnešní mladiství vyžadují a jaké mají potřeby. Myslím, že muzea musí aktivně přistupovat s nabídkou podobných aktivit – přeci jen virtuální svět, možnost aktivně se podílet na tvoření a být součástí nějakého procesu je lákavé, zážitkové a není to nudné. Je důležité nebýt jen pasivní posluchač/pozorovatel – v dnešní době VIDA center, IQ Parků apod. je muzeum přeci jen pro zájemce/fanoušky. Nikoli jako zábava. Chápu-li to dobře, tak toto je pilotní projekt. Osobně by mě lákalo podobné putování tematickými místy české historie.“

Hodnocení jedné z maminek, doprovázejí na pilotáž dceru:

„Dobrý den, velice děkujeme za úžasný den v muzeu, za váš čas který jste nám věnovali, za prohlídku a vyčerpávající informace ke všemu, co jsme díky vám viděli!! A velmi děkujeme za možnost vyzkoušet virtuální realitu, myslím, že jste tím udělali obrovskou radost nejenom dětem, ale i nám rodičům 😁 Bylo to super a všem o vás vyprávíme a všichni se těší až si to budou moci přijet vyzkoušet. Osobně bych v programu neměnila nic, snad jen tu červenou Eiffelovku 😀 – o té každý přemýšlel, proč je červená, jinak to byl neskutečný zážitek. Určitě se do muzea zase vrátíme.“

Děkujeme všem zúčastněným a těšíme se na viděnou při pilotáži Modulů 2 a 3!

Animovaný film Mostecké milníky

S podzimem jsme se v týmu rozhodli přijmout další výzvu a ke dvěma krátkým dokumentárním filmům o děkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostě přidat jeden animovaný. Scénář jsme měli rozpracovaný už z léta a tak nás ani ve snu nenapadlo, že nejtěžší ze všeho bude sehnat výtvarníka. Naštěstí se pátrání po něm ujal pan Miroslav Kuželka z Ponte records Most, který s námi realizoval i většinu předchozích snímků. A dopadlo to překvapivě. Nebudeme mít v týmu výtvarníka, ale výtvarnici a navíc z Ústí nad Labem!

Práce na animovaných sekvencích se tak v říjnu ujala Aneta Bendáková – ústecká ilustrátorka, lektorka knižní vazby a komiksů. Ale tak jednoduché to zase nebylo. Na počátku byl scénář, po něm následovalo rozkreslení scén do tzv. storyboardu, u kterého se vášnivě diskutovalo, které ze scén budou vyřazeny a které naopak zůstanou zachovány. Pracovních schůzek proběhlo hned několik a bylo při nich poměrně rušno. Není jednoduché prezentovat v několikaminutovém příběhu dějiny města, z něhož nezůstal kámen na kameni a jehož okolí se stále dynamicky mění.

https://www.behance.net/anetabendakova

Návštěva staré dámy aneb Za Janovskou přehradou

Zatímco část týmu si v červenci užívala zasloužené dovolené, naši borci nelenili a vydali se s milým doprovodem ze společnosti Povodí Ohře rekognoskovat terén v okolí Janovské přehrady u Litvínova. Pro přípravu vhodného prostředí do virtuální reality je totiž nutné předmět zájmu nejenom dokonale prozkoumat, ale především zdokumentovat. Jak se jim to podařilo, se na podzim dozvíme od našich kolegů a jejich studentů z partnerských škol: ZŠ a MŠ Litvínov-Janov, AMA SCHOOL Most, ZŠ a MŠ Horní Jiřetín.

 

Konzultace Modulu 2 / Janovská přehrada se zaměstnanci společnosti Povodí Ohře / Podnikové ředitelství Chomutov

Dětem začaly prázdniny, odjely k vodě a náš tým se rozhodl, že by se o ní prostřednictvím Panorámy starého Mostecka mohly na podzim dozvědět víc. Bez vody by nikdo z nás déle než pár dní asi nepřežil a ta pitná je cennější než zlato. Kdo bude vědět o vývoji zásobování pitnou vodou na Mostecku nejvíc? Samozřejmě tým zaměstnanců společnosti Povodí Ohře. Tak jsme namísto do plavek skočili do džínů a rozjeli se za nimi do Chomutova.

Ze všeho nejvíc nás totiž zajímala historie vodní nádrže v Janově. Tahle obří zásobárna pitné vody nad Litvínovem (někdy uváděná jako v Hamru či Křižatkách) byla vybudována městem Most jako hlavní zdroj vody pro jeho obyvatele, neboť problémy se zásobováním vodou provázely Most po celou druhou půli 19. století. Nekvalitní a znečištěné zdroje nepřímo ovlivnily i výskyt tyfu a dalších nemocí, kterým podléhalo množství Mostečanů. Přehrada byla na svou dobu velmi dobře vyprojektována a postavena. Dodnes má významné místo v dějinách vodních staveb ČR. Její výstavba v letech 1911-1916 byla velmi podrobně fotograficky zdokumentována – originální skleněné negativy 13×18 cm jsou dodnes uchovávány ve sbírce Oblastního muzea a galerie v Mostě v počtu několika beden. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli seznámit studenty se způsobem její výstavby také prostřednictvím virtuální reality. A k tomu je zapotřebí povolení správce celého objektu, kterým je právě Povodí Ohře.

Abychom trochu prolomili ledy představování vzájemného i projektového, naložili kolegové do auta také brýle na virtuální realitu, abychom mohli náhledem na dokončený Modul 1 „Svět kolem roku 1900“ představit naši práci. Byl to ten nejlepší možný nápad, jaký mohli mít!

Počáteční stud a snad i zvědavost z vyzkoušení si doposud neznámého, byl záhy doprovázen salvami smíchu bez ohledu na postavení zaměstnance v podnikové hierarchii, neboť jiné zážitky skýtá virtuální realita hráči a jiné přihlížejícím. Celé setkání se neslo v přátelském duchu živelného dotazování na zázemí a fungování přehrady z naší strany a na způsoby využívání virtuální reality ze strany vodohospodářů. Děkujeme všem za podnětnou diskusi – sejdeme se za pár týdnů na Janově!

Pilotní ověřování Modulu 1 se studenty SOŠ InterDACT Most

Studentky a studenti střední odborné školy InterDACT v Mostě se aktivně zapojili do projektu Panoráma starého Mostecka. Osobně se zúčastnili pilotního ověřování  Modulu 1 za pomoci brýlí pro virtuální realitu. Každý ze studentů prošel  před samotným ověřováním bezpečnostní instruktáží, jak brýle pro virtuální realitu používat, jak se chovat ve virtuální realitě a jaká jsou možná rizika. Pilotní ověřování se skládalo ze 2 částí. V první polovině projektu se studenti samostatně pohybovali ve virtuální realitě a navštívili světovou výstavu v Paříži v roce 1900. Následovala cesta do italských Benátek, s procházkou po mostě zlatníků (Ponte di Rialto) a jízda na gondole.  projely na gondole a nakláněly šikmou věží v Pise. V Anglii před Buckinghamským palácem pomáhali strážným obléci správnou uniformu  a v Americe se proletěli letadlem bratří Wrightů. Závěrečná část patřila procházce nočním Egyptem ve zdech starověkého chrámu. Úkolem všech zúčastněných bylo posbírat starověké symboly a díky nim se vyvázat z prostředí virtuální reality. Každá země nabídla studentům v rámci jejich cesty také prohlídku historických skleněných negativů z jednotlivých zemí, navíc v obrovském rozlišení.  Celým virtuálním programem studenty prováděl rakousko-uherský fotograf Alois Beer, z jehož fotoarchivu část prezentovaných snímků pocházela. Patřil k deseti nejznámějším fotografům, kteří pro Kaiserpanoramu fotili zajímavosti po celém světě.
Druhá část pilotního ověřování byla věnována krátkým výukovým filmům zachycující módu, techniku a fotografii kolem roku 1900. Studenti také skládali puzzle z historických snímků, zahráli si pexeso a pracovali s papírovými vystřihovánkami ukazujícími módu doby secese. V rámci závěrečné diskuse byly zaznamenány všechny jejich podnětné připomínky a postřehy nejenom z virtuální reality a představených dokumentárních filmů, ale také poznámky k doprovodnému programu.
Děkujeme za spolupráci ředitelce školy Mgr. Janě Synkové, všem studentkám i studentům, jejich doprovodu a za fotografie paní Blance Křivánkové.

Časopis TEMA 2/2021 – Trojrozměrný svět před sto lety

Prudký technologický rozvoj, který zažíváme v posledním dvacetiletí, přináší stále nové možnosti nejen pro dnešní dobu, ale dovoluje nám zcela nově nahlédnout i do minulosti. Zvláště v oblasti vizuálního přiblížení historie nyní zažíváme doslova boom, který, jak doufáme, povede k lepšímu vnímání dob dávno minulých širší veřejností. Oblastní muzeum a galerie v Mostě (dále jen OMGM) nyní uskutečňuje takový ambiciózní záměr v rámci projektu Panoráma starého Mostecka, jehož základem jsou obrazové informace obsažené na starých fotografiích. V současné době se blíží ke svému závěru první část projektu (Modul 1), zaměřená na svět kolem roku 1900 prostřednictvím stereoskopických diapozitivů, přetvořených do podoby virtuální reality.

Trojrozměrné obrázky fascinují svět již od roku 1838, kdy byl princip stereoskopického zobrazení uveden v život anglickým vědcem Charlesem Wheatstonem. Fotografie v té době ještě neexistovala, takže pracoval s malovanými obrázky a zrcadly, s jejichž pomocí pak vytvářel dvojice téměř identických obrazů, které se jen nepatrně lišily v úhlu zachycení. Při prohlížení oběma očima pak vznikal trojrozměrný efekt. O desetiletí později vznikla první stereoprohlížečka se skleněnými čočkami a po masivním rozšíření fotografie už nic nebránilo tomu, aby stereoskopické fotografie vznikaly jako na běžícím pásu. Byly pořizovány speciálním fotoaparátem se dvěma objektivy umístěnými ve stejné vzájemné vzdálenosti jako lidské oči, čímž vznikaly nepatrně odlišné scény. Spolu s nimi se vyvíjely i stereoprohlížečky – od kapesních, až po veliké, mechanicky ovládané skříňky. První vlna popularity těchto „3D snímků“ se vzedmula v Anglii kolem roku 1850 a v následujících dvou desetiletích zasáhla Evropu a Spojené státy americké.

Druhá vlna přišla kolem roku 1885 a odstartovala pro změnu ve Spojených státech, zejména zásluhou firmy Underwood & Underwood, která zaplavila trh dostupnými snímky nalepenými na tvrdém papíře. V 90. letech 19. století už bylo na trhu velké množství stereoskopických snímků, buď v podobě skleněných diapozitivů, které byly často dodatečně kolorovány anebo papírových snímků, nalepených na tvrdé potištěné lepence. Mezi největší dodavatele patřily v Evropě francouzští Ferrier & Soulier, J. Lévy a rakouský ateliér Alois Beer, jejichž snímky jsou v mostecké muzejní sbírce zastoupeny nejpočetněji. Kvůli fotografování museli zástupci ateliérů sjezdit prakticky celý svět, takže se snažili vždy zhotovit co nejvíce fotografií. Skutečný rozmach zažili zejména se zavedením tzv. Panorámy, což bylo zařízení, které umožňovalo hromadné prohlížení trojrozměrných snímků, seřazených do tematických skupin. Dalo by se říci, že šlo o předchůdce moderního kina. Systém vymyslel August Fuhrman a po roce 1893 postupně začal budovat síť poboček po celé Evropě. Před první světovou válkou už je měl ve více než 250městech.

Panorámy měly podobu válce, v jehož plášti bylo po obvodu rozmístěno zpravidla 25 nebo 26 kukátek. Uvnitř zařízení byl druhý válec s osvětlením, osazený 48-50 stereoskopickými diapozitivy, který se v krátkých intervalech otáčel vždy o jeden snímek. Díky tomu si souběžně mohlo až 25 lidí prohlížet obrázky z celého světa, aniž by si museli sami pořizovat drahé snímky a prohlížečky. August Fuhrman v některých zemích prosadil využívání Panorám v rámci školní výuky, čímž se jeho podnik stal velice výdělečným. K útlumu tohoto fenoménu dochází ve 30. letech, s nástupem filmu.

text: Michal B. Soukup

https://www.email.cz/download/k/HayT8QAx_8Q7UHeKMmlml9gqvjOiU2V8WfwLdTqd_9kt4U8sB6XTPnJhtGt-7cD3u3nMg6c/TEMA%202-2021.pdf

Muzeum chystá virtuální výlety do minulosti metropolí i starého Mostu (Mladá fronta DNES, 18. 5. 2021)

Ocitnout se pod Eiffelovou věží v Paříži, zastavit se u královské gardy před londýnským Buckinghamským palácem, proplout v gondole Benátky či proletět se na létajícím stroji bratří Wrightů, to vše v kulisách doby na přelomu 19. a 20. století, anebo objevovat dnes již neexistující zákoutí Mostecka umožní neobvyklý projekt, který vzniká v Oblastním muzeu a galerii v Mostě. Odborníci tu právě převádějí do virtuální a digitální podoby tisíce snímků z let 1860–1945, které po dlouhá desetiletí ukrýval zdejší depozitář. Panorama starého Mostecka, jak se projekt jmenuje, tak vedle potřebné inventarizace sbírkového fondu dá vzniknout hned třem originálním vzdělávacím modulům.

V prvním ožijí ve virtuální realitě stereoskopické diapozitivy světových metropolí a tehdejšího dění, jež promítala kolem roku 1900 litvínovská Panorama. „Panorama byla takový předchůdce kina a známých večerníků. Dvojice stereoskopických snímků pořízené speciálním fotoaparátem vyvolávaly při pozorování dojem trojrozměrného obrazu. Ve své době šlo o velmi módní záležitost, kterou bylo možné navštívit v každém větším evropském městě,“ přibližuje Jan Setvák z mosteckého muzea historickou promítací techniku.

Prohlídkovým sálem bude tělocvična

Skleněných diapozitivů má muzeum ve sbírce asi šest set. Díky tomu, že se částečně dochovaly v tematických souborech, je bylo možné využít k vytvoření ucelených příběhů. Speciální brýle pro virtuální realitu pak uživatele během okamžiku přenesou na známá místa zachycená v době před více než sto lety.

„První myšlenkou bylo pouze zdigitalizovat sbírku historických negativů a diapozitivů. Shodou okolností ale vyhlásilo ministerstvo školství dotace pro podobné projekty, a tak budeme moci dětem, ale i veřejnosti ukázat snímky, které by jinak zůstaly dál schované v archivu, ve zcela netradiční formě,“ říká Lenka Lovašová, manažerka projektu, který odstartoval loni a podpořila ho EU v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.

Na originální prezentaci minulosti se budou podílet i školáci, pro které je program hlavně určený. „Potřebujeme vidět, jak budou reagovat na námi připravené příběhy či jak na ně zapůsobí virtuální prostor. Abychom mohli jít dál, musíme mít zpětnou vazbu,“ říká Lovašová.

Na virtuální prohlídkový sál se má proměnit bývalá tělocvična, největší místnost v budově muzea.

„Sami už jsme si zkusili, že virtuální realita uživatele doslova pohltí a ti pak zapomínají, kde se pohybují. Takže ačkoli jde o velký prostor, musíme zjistit, kolik místa je potřeba každému vyhradit či jak rychle děti zvládnou ovládat techniku, aby netrávily víc času přípravou než samotnou prohlídkou,“ poznamenala další členka týmu, metodička Olga Kubelková.

Součástí prohlídky se kromě vzdělávacího programu stane i dochovaná část původní litvínovské Panoramy, která je již dnes v prostorách muzea k vidění, či speciální web, který rozšíří poznatky například o dobovou módu a další fotografie.

Nepředstavitelná kvalita rozlišení

Nosným tématem druhého vzdělávacího modulu budou tisíce digitalizovaných historických fotografií Mostecka. Snímky pochází od řady fotografů, kteří kdysi s muzeem spolupracovali.

„Kvalita rozlišení je u některých téměř nepředstavitelná. Do detailu jsou vidět obličeje lidí, kteří od fotoaparátu stojí mnohdy několik metrů,“ zmiňuje Jan Setvák s tím, že díky sociálním sítím a pamětníkům se daří i zjišťovat, kde snímky často již neexistující krajiny vznikly.

Posledním modulem, který začne vznikat až příští rok, bude Virtuální muzeum Mostecka. Ten má tvořit soubor třiceti do nejmenších detailů naskenovaných exponátů z depozitářů muzea. S těmi pak bude možné ve virtuálním formátu různě manipulovat.

„Exponáty právě vybíráme. Opět chceme, aby se i k nim vztahoval nějaký příběh, aby nešlo jen o bezejmennou výstavku předmětů,“ říká 3D designér a programátor projektu Martin Špoula.

„Ve využití virtuální reality pro vyučování vidím velký potenciál. Není to totiž jen nudné koukání na obrázky. Při této prohlídce zapojíte opravdu všechny své smysly,“ vyzdvihuje přednosti digitální technologie.

Podobně ucelený program s využitím moderních technologií, jaký mostecké muzeum chystá nejen pro školáky, zatím v Česku neexistuje. Po dokončení by tak do zdejšího muzea měly mířit lidé nejen z Mostecka, ale i vzdálenějších míst.

Zdroj: https://www.idnes.cz/usti/zpravy/muzeum-most-virtualni-prohlidka-depozitar-3d-bryle.A210517_103804_usti-zpravy_grr?

Foto: Pavel Krásenský a Martin Špoula

Nová členka v týmu Panorámy

Na počátku měsíce března 2021 oznámila naše ostřílená metodička Blanka Křivánková svůj odchod z týmu Panorámy starého Mostecka z důvodu nadměrného vytížení v prostředí jejího nového pracoviště. Museli jsme se tedy v průběhu práce na Modulu 2 vypořádat s výběrem nového metodika. Manažerka projektu Lenka Lovašová obratem informovala o celé situaci MŠMT a následně, vzhledem k lockdownu, provedla na základě zaslaných životopisů pohovor s  uchazeči formou online rozhovoru.

Novou metodičkou, která od dubna 2021 bude spolupracovat s celým týmem a připravovat nejenom odborné podklady, se stala Ing. Martina Špoulová. Kolegyni Blance Křivánkové děkujeme za všechny  její podnětné a neotřelé nápady. Věříme, že se znovu setkáme u testování virtuální reality nejenom s ní, ale i s jejími studenty.

Foto: Metodička Blanka Křivánková při testování virtuální reality Modulu 1